Mezinárodní podiatrické sympozium „ZDRAVÁ NOHA A ZDRAVÁ OBUV“

Program sympozia byl rozdělen na dva bloky, kdy v prvním bloku byla věnována pozornost zejména novým diagnostickým technikám, měření lokálních tlaků na nohách ve statice a dynamice, skenování nohou, moderní výrobě ortopedických stélek, 3D tisku kopyt apod. V druhém bloku bylo odborníky diskutováno o problematice dětské nohy a diabetické nohy, o možnostech péče o nohy diabetiků a o vhodné edukaci a prevenci vzniku komplikací u syndromu diabetické nohy, zejména nošením vhodné a speciálně uzpůsobené obuvi. V úvodu cca 50 přítomných odborníků z řad výrobců a prodejců obuvi, pedikérek, ale i fyzioterapeutů, lékařů a dalšího zdravotnického personálu přivítali Miroslav Koliba - prezident ČPS a Michal Matějíček – viceprezident ČOKA pro oblast výroby ortopedické obuvi a stélek.

V referátu „Moderní výroba stélek - efektivní a individuální“ seznámil přítomné  Michal Joshua Frána - 1. viceprezident ČPS s výrobou dynamických individuálních stélek a 3D CNC výrobou ortopedických vložek. U každého pacienta či klienta je napřed provedeno odborné vyšetření na podoskopu, na baropodometrické desce a pásu, k celkové analýze pohybu je využit i kamerový sytém, je proveden export RAW dat a následně je vyrobena na CNC frézce odpovídající vložka z vrstvených materiálů tak, došlo k eliminaci nežádoucích lokálních tlaků. 

Podobné postupy při výrobě stélek využívá také Ortopedická protetika Frýdek-Místek. Přednášku s názvem „Digitální postupy návrhu a zhotovení ortopedických vložek“ ne semináři měla Anna Kocourková. Jako vstupní data pro výrobu ortopedických stélek využívají klinické vyšetření, biomechanickou analýzu a 2D/3D sken. Mezi základní klinické požadavky patří: podpora, odlehčení, nastavení správného postavení nohy, neuromuskulární stimulace a výběr vhodného typu vložky. Je vždy provedena biomechanická analýza, tj. tlaková pedobarografie ve statice a dynamice a videoanalýza. Na základě odběru měrných podkladů se potom navrhne pomůcka – ortopedická vložka.

Jaké jsou „Nejčastější vady nohou a způsob korekce pomocí ortopedické obuvi s využitím systému digiMED®“  referoval Vladimír Klofáč z firmy Ergon a.s., Praha. Také tato firma využívá již delší dobu moderní technologie. Firma využívá multifunkční diagnostický systém. Je provedena statická podobarometrie, dynamická podobarometrie, komparace tlakových obrazů s etalonem zdravé nohy, event. s předchozím vyšetřením, vyšetření stability klinicky ověřenou metodou, superprojekce tlakového diagramu do skenu chodidla, analýza držení těla snímáním reflexních markerů (zobrazovací analýza těla) a návrh ortopedické vložky včetně korekce. Samotná výroba stélek probíhá přenosem dat na CNC frézku při výběru vhodných stélkových materiálů. Vladimír Klofáč dále seznámil přítomné s výrobou ortopedické obuvi pro lehčí, ale i velmi složité deformity nohou. Zejména pro složitou ortopedickou obuv se využívají klasické postupy tvorby individuálního kopyta a následně pak úpravy střihu této obuvi. V závěru referátu byly definovány požadavky na obuv pro diabetiky. 

Magdaléna Kordošová z firmy Protetika Bratislava a.s. ve svém referátu „Od tradície po inováciu vo výrobe ortopedickej obuvi“ uvedla vývoj konstrukčních metod pro zhotovení ortopedické obuvi ve frimě. Od klasických metod zhotovení plantogramu či sádrového odlitku přešla firma rovněž na inovativní řešení pomocí skenerů a software.  Využívají 2D skener s 3D zobrazení a 3D skener se systémem laserů a kamer. Nicméně pracovní operace při výrobě ortopedické obuvi zůstávají stále ještě manuální, resp. pouze částečně mechanizované. Využití systému CAD-CAM je zejména při měření kopyt, modelování designu svršku či vykrajování dílců svršku. Pro zkoušení obuvi a jejího padnutí využívají tzv. technology vacupress. Technology vacupress využíva tepelný ohřev a vakuový systém pro tvarovaní termoplastických materiálů. Vyrobí se zkušební modely IOO natáhnutím transparentní fólie na kopyto, které bylo pro pacienta zhotoveno a provede se kontrola odebraných mír nohy.

S podnětnou přednáškou vystoupil Michal Matějiček. Jako lékař ortoped zaujal referátem „Optimalizace velikosti prstního nadměrku v obuvi“. Uvedl, že prstní nadměrek obuvi se spoluúčastní na subjektivním komfortu užité obuvi. Velikost prstního nadměrku závisí zejména na: délce chodidla, umístění „roll point“ dané obuvi a velikosti možného zdvihu paty v dané obuvi při chůzi, přičemž poloha nohy v obuvi se při odvalu nohy nemění. Tato závislost se dá vyjádřit trignometrickou funkcí, kterou mu pomohl sestavit prof. Pata z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je to zajímavý námět pro výrobce obuvi.

Před polední přestávkou měla přednášku „Aktivity Centra výzkumu obouvání“ Martina Černeková z Fakulty technologické, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Centrum bylo otevřeno 30. dubna 2019 a vzniklo z iniciativy univerzity a firmy Baťa. Vytváří partnerství pro výzkum s podnikatelkou sférou v oblasti obuvnických materiálů a inovativních postupů. Centrum se zaměřuje na pokročilé materiály a technologie jako jsou 3D tiskové technologie, 4D paměťové polymery a eco-friendly / biodegradabilní materiály. V oddělení designu a konstrukce obuvi jsou sledovány materiály a trendy, konstrukce obuvi ve vztahu k vývojové morfologii nohy a individuální přístup při výrobě obuvi (Customized production). Testování materiálů se provádí v obuvnické zkušební laboratoři. Konkrétně jde o testování fyzikálně-mechanických vlastností obuvnických materiálů. Z probíhajících projektů uvedla Martina Černeková např. obuv s online senzory, zkoumání mikrobiologie uvnitř obuvi, zkoumání materiálů pro nové typy podešví či VeganShoes. 

Po polední pauze vystoupila Marta Gimundová z Fakulty sportovních studií, Masarykova univerzita Brno. Společně s týmem odborníků realizovala měření a zabývala se tématem „Změny v zatížení chodidla v prvních sedmi měsících chůze u batolat“. Cílem studie tedy bylo posoudit změny ve vývoji chodidla a jeho zatížení v prvních sedmi měsících samostatné chůze u batolat. Byla provedena dynamická analýza pomocí přístroje Emed-at a měření minimálně 10-ti kroků, při kterých nedošlo k pádu či zastavení. Pro srovnání dat z prvního a druhého měření byl použit Wilcoxonův párový test.  Dochází k vytvoření vzorce chůze využívajícího odval od paty po palec, ke zlepšení rovnováhy při pohybu, ke zvýšení rychlosti chůze a k vyššímu zatížení předonoží.

Juraj Mikláš z firmy Ľavá pravá, spol. s.r.o. . Trenčín v přednášce „Diagnostika biomechaniky chodidla a následná intervencia na základě zistených poruch funkcie“ se věnoval rovněž problematice dětské nohy. Bohužel jsme dětem odstranili ze života podmínky pro zdravý vývoj nohy. Ani obuv dnes nekopíruje daný stav vývoje dnešní generace. Skoliotické změny začínají na nohách. Nutná je kompenzace, zejména korekce postavení paty. Největší vliv na chůzi má povrch, po kterém chodíme. V další části se věnoval vlivu ortopedické vložky OTC, která výrazně pomáhá zlepšit biomechanickou funkci nohy. Byly definovány i požadavky na zdravou obuv pro děti, kdy je nutná flexibilita v OPK, stabilita patní části, žádný podpatek a možnost dobře obuv na noze upevnit, (nejlépe šněrováním).

Péče o nohy je nemyslitelná bez dobré pedikúry. Přednášku „Pedikúra nevyhnutná součást komplexní péče o nohy“ měla Jana Výmolová – 2. viceprezident ČPS. Pedikúra pomáhá ulevit při bolestech nohou, šetrně odstraňuje kuří oka, hyperkeratózy či praskliny na patách. Pomáhá ulevit při otocích nohou - relaxační koupel nohou, masáž, peeling, zábal, řeší zarůstající nehty – orthonyxie, úpravu zhrubělých nehtů, úpravu mykotických nehtů –  rychlejší léčba onychomykózy ve spolupráci s lékařem. Pravidelné ošetření hyperkeratóz v místech velkého tlaku u diabetiků pomáhá předcházet vzniku ulcerací. Dobrá pedikérka provádí i edukaci v péči o pokožku nohou dle daných problémů, v obouvání a výběru obuvi, v hygienické péči o nohy a ke vhodnosti korekčních pomůcek. Další část přednášky byla věnována přístrojové pedikúře a řešení problémů se zarůstajícími nehty.

Již tradičně s novinkami v léčbě diabetické nohy vystoupil Miroslav Koliba. V rámci své přednášky „Léčba diabetické nohy - aktuality za rok 2022“  uvedl, že v celosvětovém měřítku přijde každých 30 vteřin diabetik o nohu. Věnoval se syndromu diabetické nohy, prevenci, diagnostice a terapii. K tomu samozřejmě patří i vhodná obuv pro diabetiky. Uvedl, že je nutné posílení pozice prevence preventivní pedikúry, posílení pozice řádného screeningu (PL, int), rozšíření předpisu pomůcek (stélky/boty), rozšíření moderních léčebných možností a využití nových metod vyšetření a léčby neuropatie. Byly uvedeny také některé kazuistiky při využití MOIST konceptu a kyslíku v hojení ran u diabetiků. 
Poslední přednášku s názvem „Požadavky na komfortní obuv vhodnou pro diabetiky“ měl Michal Špaček z IS Trading s.r.o., Trnava a PFI, Pirmasens. Systematicky uvedl, jaká jsou klíčová rozhodnutí krok po kroku, aby obuv byla vhodná pro diabetického pacienta. Mělo by se vždy při výběru kopyta vycházet ze statistického měření nohou. Důležitá je podešev a stélka, což jsou klíčové prvky pro tlumení, stabilitu a chůzi. Věnoval se i dalším součástem obuvi jako jsou tužinky a opatky, polstrování a bandáže, které mohou škodit, střihu obuvi, podšívce, která by měla být bezešvá, resp. nesmí na ní být žádné hrubé švy, které mohou způsobit otlaky apod. Jako řešení navrhuje fotograficky dokumentovat dobré a špatné efekty profylaktické obuvi a vytvořit širokou veřejnou anonymní databázi. Pak by bylo možné zdokonalit existující návod na postup při vývoji takové obuvi. Je nutné také inovovat pravidelně normu, která bude vyžadovat a testovat požadovaný efekt. Jedině tak můžeme dopřát diabetikům pravidelné zkvalitňování účinku profylaktické obuvi.

Po ukončení sympozia obdrželi účastníci certifikát o jeho absolvování a rovněž si mohli až do 18.00 hod. prohlédnout veletržní prostory, kde se v pavilonu P konaly veletrhy Styl a Kabo.  Jelikož se na veletrhu Kabo v poslední době vystavuje nejen módní, ale i komfortní a pohodlná obuv, získali přehled o výrobcích a dodavatelích této obuvi a měli možnost si ji objednat do svých pedikérských salonů či podiatrických ordinací. 

Autor článku:
PhDr. Vlasta Mayerová
česká obuvnická a kožedělná asociace (ČOKA)

Fotografie: ČOKA