Česká obuvnická a kožedělní asociace (ČOKA) věnuje nemalou pozornost osvětě v oblasti zdravotně nezávadného a správného obouvání dětí. K potvrzení požadavku na správnou flexibilitu obuvi, ( tj. ohebnosti obuvi v oblasti palcového a malíkového kloubu), která je vyžadována v rámci tzv. nadstandardního hodnocení dětské obuvi, byla v letošním roce realizována bakalářská práce, která měla za úkol zkoumat fyziologii chůze v různě tuhé obuvi u dětí ve věku 3-4 let. Měření byla realizována ve dvou mateřských školách.
Průkaznější vliv tuhosti obuvi na fyziologii chůze by byl sice ještě u mladších dětí či u „začínajících chodců“, avšak realizovat měření u této skupiny probandů by bylo poměrně složité. Členská firma ČOKA Beďa Obuv s.r.o. vyrobila pro účely bakalářské práce Pavlíny Paclíkové dětskou obuv s různou tuhostí. Před započetím experimentu byla tuhost všech typů obuvi změřena ve Státní zkušebně usní, obuvi a kožené galanterie Institutu pro testování a certifikaci a.s., Zlín.
Typy obuvi, u kterých byl sledován vliv tuhosti na fyziologii chůze dítěte, byly vyrobeny vždy ve velikostních číslech 24 a 26 francouzského velikostního systému a lišila se především ve své tuhosti. Obuv byla rozdělena do 3 základních skupin, které se lišily jak použitými materiály svršku obuvi tak materiálů podešví (z plstě, styroporu a PUR) Tato různě tuhá obuv byla vyztužena ocelovou výztuží, která byla zakomponována do obuvi tak aby simulovala rigidní podešev. Níže je uveden detailní popis jednotlivých vzorků obuvi.
Vzor 1: Dětská textilní obuv, derbového uzavřeného střihu, uzavírání šněrovadlem. Podešev lepená a přišitá k našívací stélce obuvi. Materiál podešve je z plstěného materiálu o tloušťce 4,00 mm. Výška opatku v patní části obuvi je 45 mm. Obuv je vybavena bavlněnou vkládací stélkou o tloušťce 3mm s podporou podélné klenby nožní.
Vzor 2: Dětská textilní obuv, derbového uzavřeného střihu, uzavírání šněrovadlem. Podešev lepená k našívací stélce obuvi. Materiál podešve je z materiálu Styropor s klínovým podpatkem v patní části 14mm a v přední části podešev o tloušťce 6,00 mm. Výška opatku v patní části obuvi je 35 mm. Obuv je vybavena vkládací bavlněnou stélkou o tloušťce 3mm s podporou podélné klenby nožní.
Vzor 2 B- červená: (Stejné jako vzorek obuvi 1B se změnou výšky opatku) Dětská textilní obuv, derbového uzavřeného střihu, uzavírání šněrovadlem. Podešev lepená k našívací stélce obuvi. Materiál podešve je z materiálu Styropor s klínovým podpatkem v patní části 14mm a v přední části podešev o tloušťce 6,00 mm. Výška opatku v patní části obuvi je 50 mm. Obuv je vybavena vkládací bavlněnou stélkou o tloušťce 3mm s podporou podélné klenby nožní.
Vzor 3: Dětská usňová obuv, derbového uzavřeného střihu, uzavírání šněrovadlem. PUR podešev je lepená k našívací stélce obuvi, s výškou v patě 19mm a v přední části: 9mm. Výška opatku v patní části obuvi je 35 mm. Obuv je vybavena vkládací stélkou s tvarovanou patní miskou 5mm v patní části, v přední části 3mm je stélka perforovaná. Latexová stélka je potažena usňovým potahem opatřeným logem výrobce.
Vzor 4: Dětská textilní obuv, derbového uzavřeného střihu, uzavírání šněrovadlem. Podešev lepená k našívací stélce obuvi. Materiál podešve je z materiálu Styropor s klínovým podpatkem v patní části 14mm a v přední části podešev o tloušťce 6,00 mm. Podešev je vyztužena ocelovou výztuhou o rozměrech: 150x23 mm, která je všitá do našívací stélky obuvi. Výška opatku v patní části obuvi je 35 mm. Obuv je vybavena vkládací bavlněnou stélkou o tloušťce 3mm s podporou podélné klenby nožní.
Vzor 5: Dětská usňová obuv, derbového uzavřeného střihu, uzavírání šněrovadlem. PUR podešev je lepená k našívací stélce obuvi, s výškou v patě 19mm a v přední části: 9mm. Podešev je vyztužena ocelovou výztuhou o rozměrech: 150x23 mm, která je všitá do našívací stélky obuvi. Výška opatku v patní části obuvi je 35 mm. Obuv je vybavena vkládací stélkou s tvarovanou patní miskou 5mm v patní části, v přední části 3mm.
U dětí bylo nejdříve provedení měření pomocí elektronické platformy RS Scan ve statické a i při dynamické zátěži. Následně byla realizována chůze naboso, a pak v obuvi všech typů a po všech druzích překážek. Chůze dětí byla pro následné vyhodnocení změn stereotypu chůze snímána statickou kamerou.
Děti prováděly klasickou chůzi po koberci a přes různé typy překážek nejprve naboso a následně ve všech výše uvedených typech obuvi. U každého dítěte byl ještě před započetím měření rodiči vyplněn krátký dotazník, ve kterém rodiče udělili souhlas s měřením a byly vyplněny základní antropometrické charakteristiky, (datum narození, pohlaví, výška, váha, případně, zda se dítě neléčí kvůli vadám nohou).
Měření předcházelo i dotazníkové zjištění stavu nákupu rodiči a prodeje dětské obuvi v prodejnách obuvi, kde jen ojediněle došlo k přeměření nožky dítěte měřidlem, většinou byla velikost obuvi stanovena na základě velikosti botky, kterou mělo dítko na noze nebo přiměřením boty k chodidlu. Zvolená velikost obuvi byla posuzována obvykle vložením prstu rodiče do patní části boty nebo tlakem na palec dítěte. Prodejci obuvi se jen zřídkakdy iniciativně zapojili do procesu výběru obuvi, valná většina prodavačů přišla rodičům poradit až po jejich vyzvání. Rady prodavačů se netýkaly vhodnosti výběru, či velikosti obuvi, spíše jen pomohli najít rodiči udanou velikost a předali daný pár ke zkoušení. Rodiče se při výběru často nechali ovlivnit dítětem, které vybírá obuv jen podle vzhledu. Děti preferovaly obuv v pestrých odstínech a obuv ozdobenou obrázkem. Přibližně 40% rodičů zjišťovalo, jak je botka tuhá a z jakého je materiálu. Nejčastěji dítě jako první zkoušelo pár obuvi vybrané rodičem, pokud se mu botička nelíbila, mohlo si vybrat samo. I výběr rodičů byl výrazně ovlivněn vzhledem obuvi, nejčastěji i samotní rodiče vybírali boty s moderním designem, upřednostňovali pastelové barvy. Mnohdy výběr začal zjišťováním cen nabízené obuvi. V prodejnách, kde měli v nabídce boty s dobrovolnou certifikací - boty s logem žirafky, rodiče obvykle preferovali tuto obuv.
Děti byly měřeny ve dvou mateřských školkách v celkovém počtu 25 probandů. Při chůzi v jednotlivých typech obuvi neprojevovaly projev verbálně, ale především zpomalením tempa, hledáním opory, některé vyžadovaly pomoc dospělého. Na nerovném dřevěném povrchu docházelo k poruše rovnováhy, držení celého těla bylo strnulejší.
Při přezouvání dětí do různých druhů obuví bylo patrné, že se dítě není schopno samostatně rozhodnout, zda mu bota vyhovuje, zde je malá či velká. Velmi často docházelo k reflexnímu pokrčení špiček při nazouvání obuvi. Na cílený dotaz, zda se dítěti v botách chodí dobře či špatně, zda je mu bota malá či velká nebyla naprostá většina dětí schopna odpovědět vůbec nebo odpovídaly nespolehlivě. Ve snaze obout si boty, které si samo dítko vybralo např. dle barvy nebo ve snaze absolvovat záznam na kameru, tvrdily děti, že je bota plně vyhovující, i když byla velikostně zcela pro dané dítě neodpovídající. Proto je velmi důležitá správná metodika výběru i měření dětských nohou i obuvi.
Výsledky měření jednoznačně prokázaly, že u obuvi s ocelovou výztuhou, která imitovala tuhou obuv, děti projevovali nestabilitu, zpomalení tempa, špatný průběh nášlapu i odvalu plosky nohy, nejistotu chůze a byly zaznamenány i pády. Chůze dětí připomínala chůzi po mozkové obrně, což potvrdily i odborní lékaři ze zpracovaného videozáznamu. Při měření byly zjištěny i deformity nohou, např. vbočené postavení paty. Experiment, který navázal na předešlou na studii z ortopedické ambulance ze Slovenska, autorů: L.Jenčíková PhD, H. Hlivka a L. Ihnatko Bc. S názvem „ Dětské topánky“ potvrdil závažnost zdravotně nezávadné dětské obuvi, důležitost výběru obuvi a především problematiku různě tuhé obuvi.
Autoři článku: PhDr. Vlasta Mayerová, Ing. Radim Kocourek
Foto: Ing. Radim Kocourek
