U některých výrobků je třeba již dnes dodržovat minimální požadavky týkající se energetické účinnosti. Jedná se o tzv. požadavky na ekodesign, jejichž cílem je snížit negativní dopady na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu výrobku. Před uvedením tohoto typu výrobku na trh EU je proto třeba zajistit, že tyto požadavky splňuje. V současnosti se tato pravidla vztahují na výrobky spotřebovávající energii (ohřívače vody, počítače, domácí spotřebiče atd.).
Směrnice o ekodesignu stanoví dva druhy požadavků:
Zvláštní požadavky
U zvláštních požadavků se stanoví přesné hodnoty a je dán i limit. Například maximální spotřeba energie nebo minimální množství recyklovaného materiálu, jež mají být při výrobě použity.
Obecné požadavky
Obecné požadavky nestanoví mezní hodnoty, ale mohou vyžadovat:
• aby byl výrobek „energeticky účinný" nebo „recyklovatelný"
• aby výrobce uváděl informace o tom, jak výrobek používat a udržovat, aby byl jeho dopad na životní prostřední co nejmenší
• aby výrobce provedl analýzu životního cyklu výrobku, díky níž se určí alternativní možnosti konstrukčního provedení a předloží návrhy na zlepšení.
Zavedení nových minimálních požadavků může vést k zákazu prodeje všech nevyhovujících výrobků v zemích EU. Jako příklad lze uvést klasické žárovky, které byly od roku 2009 postupně stahovány z prodeje a nahrazeny úspornými.
Nařízení o ekodesignu by se nově vztahovalo téměř na všechny kategorie výrobků. Stanoví harmonizovaný rámec pro stanovení požadavků na konkrétní skupiny výrobků, aby byly nejen energeticky účinné a využívaly zdroje (jak tomu bylo ve stávající směrnici z roku 2009), ale také trvanlivější, spolehlivější, opětovně použitelné, modernizovatelné, opravitelné, recyklovatelné a snadněji udržovatelné. Komise bude moci prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci navrhovat nové požadavky, pokud to budou vyžadovat nové druhy výrobků nebo technologií.
Cílem nařízení je rovněž usnadnit pohyb těchto výrobků na jednotném trhu. Nový "Digitální pas výrobků" poskytne informace o environmentální udržitelnosti výrobků. Pomůže spotřebitelům a podnikům činit informovaná rozhodnutí při nákupu výrobků a pomůže veřejným orgánům lépe provádět kontroly. Návrh rovněž obsahuje ustanovení týkající se transparentnosti a předcházení zničení neprodaných spotřebních výrobků, tedy textilu i obuvi.
Nové nařízení EU k ekodesignu má tedy ambiciózní cíle, a sice, že postupně budou spadat pod toto nařízení veškeré výrobky vyjma některých specifických. Předmětné nařízení o ekodesignu představuje obecný právní rámec, na jehož základě budou následně postupně Evropskou komisí přijímány akty v přenesené pravomoci. Ty budou stanovovat detailní požadavky na ekodesign vztahující se na jednotlivé kategorie výrobků (tzv. výrobkové skupiny, product groups). Nařízení jako takové se vztahuje na širokou škálu výrobků – v zásadě na všechny, které nejsou explicitně vyloučeny. Vyloučeny jsou: potraviny, krmiva, humánní a veterinární léčivé přípravky, živé rostliny, živočichové a mikroorganismy, produkty lidského původu, rostlinné a živočišné produkty a vozidla. Požadavky na ekodesign by neměly být stanoveny ani na výrobky, jejichž jediným účelem je sloužit obraně nebo národní bezpečnosti. Dále by neměly zahrnout kosmický průmysl a zdravotnické prostředky. Nařízení se tedy na oděvy, obuv a obecně i na osobní ochranné prostředky (OOP) bude vztahovat. Konkrétní požadavky však budou vymezeny teprve v budoucím aktu v přenesené pravomoci, který se bude zabývat obuví nebo OOP.
Na základě dotazu České obuvnické a kožedělné asociace (ČOKA) k této problematice na Evropskou konfederaci obuvnického průmyslu se sídlem v Bruselu (CEC) nám ale odpověděla paní Carmen Arias Castellano – generální ředitelka CEC, že obuv ani OOP nejsou v nařízení k ekodesignu na „programu dne“, že komise prozatím vůbec neuvažuje o stanovení kritérií pro obuv jako OOP. Nyní se teprve zadávají určité studie, co by se mělo nebo mohlo „obecně u obuvi v rámci nařízení o ekodesignu vůbec hodnotit“.
Rozsah působnosti jednotlivých aktů v přenesené pravomoci (tedy definice produktů, pro něž daný akt v přenesené pravomoci stanovuje konkrétní ekodesignové požadavky) bude v daném aktu jasně vymezen – bude tedy zřejmě, zda se konkrétní akt v přenesené pravomoci vztahuje i na obuv a OOP či nikoliv. V této souvislosti je ale nutné upozornit, že přijetí každého aktu v přenesené pravomoci ze strany Komise budou předcházet konzultace se zainteresovanými stranami a národními experty. Bude tedy prostor výsledné znění těchto delegovaných aktů, včetně jejich rozsahu, ovlivnit.
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO ČR) rovněž připravuje po zveřejnění nařízení osvětové akce, které by zajistily povědomí veřejnosti a zainteresovaných subjektů o této nové právní úpravě a podpořilo tak zapojení českých subjektů do zmiňovaných konzultací. V případě zájmu doporučujeme sledovat stránky MPO ČR, kde budou informace o těchto akcích zveřejňovány: www.mpo.cz
Autor článku:
PhDr. Vlasta Mayerová – ČOKA, Zlín
7.6.2024
Zdroje:
Požadavky na ekodesign v EU - Your Europe (europa.eu)
Výrobky vhodné pro ekologickou transformaci: Rada a Parlament uzavřely předběžnou dohodu o nařízení o ekodesignu - Consilium (europa.eu)
Foto: Archiv ČOKA, projekt: step2sustainability
